První instary cvrčků jsou základní potravou pro všechny pralesničky. Existují sice chovatelé, kteří své žáby krmí prakticky jen octomilkami, ale pro zdravý a dobrý růst mladých žabek je potřeba cvrčky do jejich jídelníčku zařadit. Pro krmení žab se nám osvědčili především cvrčci domácí (Acheta domestica) a cvrčci krátkokřídlí (Gryllodes sigillatus) . Cvrček banánový nebo stepní (Gryllus assimilis) se nám příliš neosvědčil. Jednak má vyšší nároky na stabilnější inkubační teplotu (29-32°C), klade méně vajíček, ale hlavně ho žabky časem nepřijímají moc ochotně, velmi rychle roste a je tvrdší, což může některým žábám vadit. Cvrček dvouskvrnný (Gryllus bimaculatus) má stejné nevýhody, navíc ještě údajně odrazuje žáby svým pachem. Cvrček krátkokřidlý je velice vhodný, protože roste nejpomaleji, má však jednu zásadní nevýhodu. Je velice odolný a dokáže se množit při velmi nízkých teplotách, takže reálně hrozí zamoření především stoupaček a teplovodných rozvodů v bytových domech. Cvrček domácí je naproti tomu v podmínkách běžných bytů prakticky neschopen se rozmnožit. Pokud budeme krmit žabky malými cvrčky domácími, nemusíme mít obavu, že by cvrčci, kteří utečou v bytě vyrostli a začali cvrkat.
Cvrčky v dnešní době ve většině případů nemá smysl chovat od vajíčka do dospělce. Pro dendrobatky potřebujeme cvrčky od velikosti, když se vylíhnou z vajíčka asi do velikosti 5mm. Tedy cvrččí „prach“starý maximálně 14 dní. I velké žabky preferují malé cvrčky ve velikosti okolo 3mm. Nemusíme tedy udržovat v cyklu celou populaci cvrčků, ale stačí nám, koupit si jednou za několik týdnů zásobu dospělců, které necháme klást a jejich produkci průbežně zkrmovat. Některé farmy s krmným hmyzem prodávají cvrčky také velikostně neroztříděné. Bývají levnější a jak průběžně dorůstají, vydrží nám klást déle, než když koupímě stejně staré dospělce.
Pro chov cvrčků je důležitá teplota a vlhkost. Dospělé jedince chováme při relativně nízké vlhkosti (30-40%) i když obzvlášt cvrček krátkokřídlý je schopen velmi dobře prosperovat i při vyšších relativních vlhkostech. Čerstvě vylíhlí malí cvrčci naopak potřebují vlhkost vyšší. Teploty pro chov a odchov se liší. Pro cvrčka domácího a krátkokřídlého stačí teploty ke spokojenému životu mezi 26-28°C. Jsou schopni žít a klást i při nižších teplotách, ale produktivita výrazně klesá. Při vyšších teplotách se naopak zkracuje životnost dospělých kladoucích cvrčků. Pro cvrčky stepní (banánové) je potřeba teplota vyšší, jejich chov by měl probíhat při teplotě alespoň 28°C, jinak se vajíčka z kladišt špatně líhnou. Pro inkubaci ooték cvrčků domácích a krátkokřídlých preferujeme teploty mezi 32-34°C. Vývoj trvá kratší dobu a cvrčci , kteří se nám líhnou jsou o něco menší, takže je můžeme zkrmovat i 14 dní starým dendrobatkám rodu Ranitomeya a Oophaga.
Cvrčky chováme většinou v plastových boxech vysokých 45-50cm. Ve víku vyřízneme otvor co největší plochy a vlepíme do něj pletivo proti komárům. Podobnou větrací mřížku můžeme vlepit akvarijním silikonem i z boku, abychom podpořili ventilaci vzduchu v boxu. Pokud máme v místnosti chladno, můžeme celý box umístit na topnou podložku nebo raději 1-2cm nad ni. Celý box můžeme izolovat polystyrenem, abychom trochu zvýšili účinnost topné podložky, ale pozor na přehřívání a bezpečnost. Jako materiál, na kterém cvrčci žijí používáme proložky od vajec, nebo při jejich nedostatku kancelářský papír poskládaný do „harmoniky“. Důležitá je vertikální orientace materiálu, kvůli snadnému čištění – cvrččí exkrementy padají na dno boxu, kde je můžeme snadno sklepat do jednoho rohu a vybrat.
Jako kladiště se nám osvědčily plastové krabičky s víčkem, ve kterém je vyříznutý otvor. Po naplnění krabičky substrátem položíme navrch kovovou síťku proti hmyzu, a fixujeme ji víčkem. Cvrčci mohou skrz síťku prostrčit ovopositor (kladélko) a přitom nemohou substrát prohrabovat a vajíčka vyžírat. Kladiště necháváme u cvrčků v ideálním případě dva dny, potom je vyměníme za nové a umístíme do „inkubátoru“. Pokud mají cvrčci kladiště k dispozici neustále, rapidně se zkracuje jejich životnost. Pokud pozorujeme, že samice začínají být hubené, dáváme čerstvé kladiště až po jednodenní pauze. Při teplotách kolem 32°C se začnou cvrčci domácí líhnout asi za 10-12 dní. Můžeme je zkrmovat rovnou, ale je výhodnější je alespoň nakrmit. Větším žabkám se vyplatí nechat cvrčky trochu povyrůst a alespoň jednou nebo dvakrát svléknout. Když povyrostou, spotřebujeme jich totiž méně a také vzroste obsah jejich trávicího traktu, který můžeme naplnit vhodnou potravou a přispět tak k výživě samotných pralesniček.