Pralesnička Anthonyova, dříve označovaná jako Epipedobates tricolor, obývá okolí tekoucích potoků v džunglích Ekvádoru a severního Peru na tichomořské straně Andského hřebenu. Od klasických “dendrobatek” se odlišují především tím, že mají ozubené čelisti, jsou vůči jedincům vlastního druhu velice mírumilovné, takže jdou chovat ve větších skupinách a jejich pulci nejsou zas tak masožraví a kanibalističtí, takže mohou být chováni společně. V přírodě totiž samec nosí pulce místo do malých nádržek a cisteren bromelií hromadně do nejbližš
ího potoka.A nebývá jich málo. Ve snůšce se někdy vylíhne i 60 pulců.
Anthonky si můžeme přinést domů i menší, než ostatní dendrobatky – právě díky svým ozubeným čelistem jsou schopny rozžvýkat i sousta, která by stejně velkým dendrobatkám dělala potíže. Mladé žabky jsou hnědé, a ačkoliv při dobré péči velice rychle rostou a prvních oplozených snůšek se můžeme dočkat už u půročních žab, vybarvovat do červena se začnou až mnohem později, někdy až kolem druhého roku života. Hodně závisí na podávané potravě. Pokud žabkám zajistíme dostatek astaxantinu, karotenu a kantaxantinu, budou pěkně červené mnohem dřív. Nejsnažší způsob, jak toho dosáhnout je krmit krmý hmyz mrkví a krmením s obsahem těchto látek. (například krmení pro terčovce atd.)
Tyto pralesničky jsou velmi vhodné do velkých expozičních vitrín . Jsou poměrně málo plaché a přes den jsou hodně vidět, navíc je možný chov v opravdu velkých skupinách – v expozičních vitrínách nebývá problém ubytovat i dvacet jedinců. Navíc jsou poměrně vhodné i pro kombinaci s jinými druhy v jednom teráriu, protože ostatní pralesničky moc neutiskují a navíc se s osatními rody nemohou křížit. Například kombinace s Phylllobates bicolor se nám velice osvědčila. Jsou poměrně hlasité, i když stále o něco méně intenzivní než pralesnička harlekýn – Dendrobates leucomelas .
Tento druh je poměrně tolerantní k vyšším teplotám, i když nejlépe jim je při denních teplotách 23-25°C s nočním poklesem teplot o přibližně dva stupně. Při podobných teplotách by měl probíhat i vývoj vajíček, pulci pak mohou být chováni i při 20°C. Obzvlášť mladé antonky jsou velmi žravé a ačkoliv se jedná o malé žabky, které málokdy dorůstají v těle do víc jak 25-27mm, dokážou spořádat podobné množství potravy, jako dospělá pralesnička barvířská. Navíc bychom měli dávat větší důraz na důkladné posypání potravy vitamíny, protože samičky produkují veliké množství vajíček, na které spotřebují hodně vápníku.
Epipedobates anthonyi jsou velice odolné žáby, vhodné pro začátečníky i do expozičních vitrín.